{"id":402613,"date":"2026-04-21T00:02:19","date_gmt":"2026-04-20T21:02:19","guid":{"rendered":"https:\/\/officialguides.com\/uncategorized\/navsteva-akropole-pruvodce\/"},"modified":"2026-04-25T17:38:57","modified_gmt":"2026-04-25T14:38:57","slug":"navsteva-akropole-pruvodce","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/officialguides.com\/cs\/recko\/atheny\/navsteva-akropole-pruvodce\/","title":{"rendered":"N\u00e1v\u0161t\u011bva Akropole v Ath\u00e9n\u00e1ch: Vstupenky, otev\u00edrac\u00ed doba a tipy (2026)"},"content":{"rendered":"
Akropole v kostce<\/strong>
\n\ud83d\udccd Centrum Ath\u00e9n, 157 m nad mo\u0159em \u00b7 \ud83c\udf9f\ufe0f 37,50 \u20ac<\/strong> vstupenka pro dosp\u011bl\u00e9ho (nutn\u00e1 rezervace \u010dasu) \u00b7 \ud83d\udd57 Otev\u0159eno denn\u011b 08:00\u201320:00 (l\u00e9to) \/ 08:00\u201317:00 (zima) \u00b7 \u23f1\ufe0f Na prohl\u00eddku si nechte 2\u20133 hodiny<\/strong> \u00b7 \ud83d\udc65 Denn\u00ed limit n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f: ~20 000 \u00b7 \ud83d\ude87 Nejbli\u017e\u0161\u00ed metro: Akropoli<\/em> (\u010derven\u00e1 linka M2) \u00b7 \u26a1 Vstupenky bez \u010dek\u00e1n\u00ed<\/em><\/a> \u00b7 \ud83d\udde3\ufe0f Prohl\u00e9dn\u011bte si Akropoli s pr\u016fvodcem v \u010de\u0161tin\u011b<\/em><\/a>.<\/div>\n

Akropole v Ath\u00e9n\u00e1ch je starov\u011bk\u00e1 pevnost postaven\u00e1 na v\u00e1pencov\u00e9m kopci. Shl\u00ed\u017e\u00ed na m\u011bsto u\u017e v\u00edc ne\u017e 3 000 let. To, co vid\u00edte dnes \u2014 Parthen\u00f3n<\/strong>, Erechtheion<\/strong>, chr\u00e1m Ath\u00e9ny Nik\u00e9<\/strong> a obrovsk\u00e1 br\u00e1na Propylaje<\/strong> \u2014 bylo postaveno p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v 5. stolet\u00ed p\u0159. n. l., kdy st\u00e1l v \u010dele m\u011bsta Perikl\u00e9s<\/strong>. Ka\u017ed\u00fd rok sem doraz\u00ed kolem 3 milion\u016f lid\u00ed a m\u00e1 to sv\u016fj jasn\u00fd d\u016fvod. Nikde jinde se toti\u017e nem\u016f\u017eete proch\u00e1zet mezi skute\u010dn\u00fdmi ruinami antick\u00e9ho \u0158ecka a z\u00e1rove\u0148 se z v\u00fd\u0161ky d\u00edvat na modern\u00ed evropsk\u00e9 hlavn\u00ed m\u011bsto. Od roku 1987 je toto m\u00edsto zaps\u00e1no na seznamu sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed UNESCO<\/a>.<\/p>\n

Spr\u00e1vn\u00e9 pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed v\u00e1m u\u0161et\u0159\u00ed spoustu nerv\u016f i \u010dasu. M\u016f\u017eete si \u27a4<\/span> najmout ofici\u00e1ln\u00edho soukrom\u00e9ho pr\u016fvodce<\/a>, kter\u00fd koup\u00ed l\u00edstky za v\u00e1s, potk\u00e1te se u vchodu a vezme v\u00e1s rovnou dovnit\u0159. \u00dapln\u011b tak p\u0159esko\u010d\u00edte frontu na l\u00edstky i b\u011b\u017enou frontu na vstup. Pr\u016fvodce nav\u00edc dok\u00e1\u017ee star\u00fdm kamen\u016fm vdechnout \u017eivot historkami, kter\u00e9 v\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00fd audiopr\u016fvodce ne\u0159ekne. Dal\u0161\u00ed mo\u017enost\u00ed je \u27a4<\/span> zarezervovat si vstupenku na p\u0159esn\u00fd \u010das online<\/strong><\/a>. D\u00edky tomu m\u00e1te jistotu, \u017ee se dostanete dovnit\u0159 v \u010dase, kter\u00fd v\u00e1m vyhovuje, a nemus\u00edte \u010dekat u pokladen.<\/p>\n

Co je to vlastn\u011b ta Akropole?<\/h2>\n

Slovo \u201eakropole\u201c znamen\u00e1 v \u0159e\u010dtin\u011b jednodu\u0161e \u201ehorn\u00ed m\u011bsto\u201c. Ve starov\u011bk\u00e9m \u0158ecku m\u011blo svou akropoli spoustu m\u011bst. Kdy\u017e se ale \u0159ekne \u201eAkropole\u201c, ka\u017ed\u00fd si hned p\u0159edstav\u00ed p\u0159esn\u011b tuto. Je to skalnat\u00fd kopec s ploch\u00fdm vrcholem p\u0159\u00edmo v centru Ath\u00e9n, kter\u00fd se zved\u00e1 157 metr\u016f nad mo\u0159e. Nejstar\u0161\u00ed d\u016fkazy o tom, \u017ee tu \u017eili lid\u00e9, poch\u00e1zej\u00ed u\u017e z neolitu. To je zhruba 4 000 let p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se v\u016fbec za\u010daly stav\u011bt ty slavn\u00e9 chr\u00e1my. Kolem 8. stolet\u00ed p\u0159. n. l. se kopec prom\u011bnil na posv\u00e1tn\u00e9 m\u00edsto zasv\u011bcen\u00e9 Ath\u00e9n\u011b, bohyni a ochr\u00e1nkyni m\u011bsta.<\/p>\n

\"{%ALT_TEXT%}\"
Karyatidy z Erechtheionu \u2014 \u017eensk\u00e9 postavy, kter\u00e9 slou\u017eily jako sloupy, byly vytes\u00e1ny mezi lety 421 a 406 p\u0159. n. l.<\/em><\/figcaption><\/figure>\n

Budovy, kter\u00e9 na kopci stoj\u00ed dnes, se stav\u011bly p\u0159ibli\u017en\u011b v letech 447 a\u017e 406 p\u0159. n. l. Historici tomuto obdob\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed zlat\u00fd v\u011bk Ath\u00e9n. Cel\u00e9 to \u0159\u00eddil Perikl\u00e9s, sochy hl\u00eddal Feidi\u00e1s a n\u00e1vrh Parthen\u00f3nu m\u011bli na starosti Ikt\u00ednos s Kallikratem. Toto m\u00edsto si v pr\u016fb\u011bhu stalet\u00ed pro\u0161lo opravdu v\u0161\u00edm \u2013 z p\u016fvodn\u00edch chr\u00e1m\u016f se stal k\u0159es\u0165ansk\u00fd kostel a pak me\u0161ita. Ben\u00e1t\u010dan\u00e9 si tu dokonce ud\u011blali sklad st\u0159eln\u00e9ho prachu. Pr\u00e1v\u011b ten v roce 1687 vybuchl a zni\u010dil velkou \u010d\u00e1st st\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti Parthen\u00f3nu. Opravy za\u010daly ve 30. letech 19. stolet\u00ed po z\u00edsk\u00e1n\u00ed \u0159eck\u00e9 nez\u00e1vislosti a pracn\u011b prob\u00edhaj\u00ed dodnes.<\/p>\n

Jeden velmi \u010dast\u00fd omyl: Akropole a Parthen\u00f3n nen\u00ed jedno a to sam\u00e9<\/strong>. Akropole je ozna\u010den\u00ed pro cel\u00fd kopec se v\u0161emi ruinami na vrcholu i na svaz\u00edch. Parthen\u00f3n je pouze jeden konkr\u00e9tn\u00ed chr\u00e1m \u2014 ten nejv\u011bt\u0161\u00ed \u2014, kter\u00fd tr\u016fn\u00ed \u00fapln\u011b naho\u0159e.<\/p>\n

Co vid\u011bt na Akropoli<\/h2>\n

Archeologick\u00e9 nalezi\u0161t\u011b m\u00e1 rozlohu zhruba 3 hektary. Najdete na n\u011bm n\u011bkolik r\u016fzn\u00fdch staveb roztrou\u0161en\u00fdch na vrcholu i svaz\u00edch. Tady jsou ty hlavn\u00ed, na kter\u00e9 naraz\u00edte zhruba v tomto po\u0159ad\u00ed, pokud p\u016fjdete nahoru od z\u00e1padn\u00edho vchodu.<\/p>\n

\"{%ALT_TEXT%}\"
46 vn\u011bj\u0161\u00edch sloup\u016f Parthen\u00f3nu \u2014 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci mohou chr\u00e1m obej\u00edt dokola, ale dovnit\u0159 se nesm\u00ed.<\/em><\/figcaption><\/figure>\n

Propylaje \u2014 Monument\u00e1ln\u00ed vstup<\/h3>\n

Tohle je obrovsk\u00e1 mramorov\u00e1 br\u00e1na, kterou mus\u00edte proj\u00edt, abyste se dostali na \u00fapln\u00fd vr\u0161ek. Navrhl ji architekt Mn\u00e9sikl\u00e9s a stav\u011bla se v letech 437 a\u017e 432 p\u0159. n. l. Kombinuje d\u00f3rsk\u00e9 i i\u00f3nsk\u00e9 sloupy. Kdy\u017e skrze ni proch\u00e1z\u00edte, \u00fapln\u011b poprv\u00e9 uvid\u00edte Parthen\u00f3n p\u0159\u00edmo p\u0159ed sebou, jako by byl zar\u00e1movan\u00fd v obraze. Jde o chytr\u00fd vizu\u00e1ln\u00ed trik starov\u011bk\u00fdch stavitel\u016f, kter\u00fd funguje fantasticky i dnes.<\/p>\n

Chr\u00e1m Ath\u00e9ny Nik\u00e9<\/h3>\n

Velmi mal\u00fd, ale elegantn\u00ed i\u00f3nsk\u00fd chr\u00e1m. Stoj\u00ed na skaln\u00edm v\u00fdb\u011b\u017eku hned napravo od Propylaj\u00ed. Byl postaven kolem roku 420 p\u0159. n. l. na oslavu v\u00edt\u011bzstv\u00ed ath\u00e9nsk\u00e9ho vojska. Jeho horn\u00ed ozdobn\u00fd p\u00e1s (vlys) kdysi zobrazoval v\u00fdjevy z bitev. Zbytky z n\u011bj jsou te\u010f ulo\u017een\u00e9 v Muzeu Akropole.<\/p>\n

Parthen\u00f3n<\/h3>\n

Jde o nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u00f3rsk\u00fd chr\u00e1m, jak\u00fd byl v \u0158ecku kdy postaven. Vznikal v letech 447 a\u017e 438 p\u0159. n. l. a byl v\u011bnov\u00e1n \u201ePanensk\u00e9 Ath\u00e9n\u011b\u201c. Kdysi v n\u011bm st\u00e1la ob\u0159\u00ed, 12 metr\u016f vysok\u00e1 socha bohyn\u011b vyroben\u00e1 ze zlata a slonoviny. Navrhl ji Feidi\u00e1s, ale bohu\u017eel se d\u00e1vno ztratila. Do Parthen\u00f3nu se nesm\u00ed vstoupit, m\u016f\u017eete ho ale kolem dokola cel\u00fd obej\u00edt. P\u0159ipravte se na to, \u017ee kolem uvid\u00edte le\u0161en\u00ed. Pam\u00e1tk\u00e1\u0159i ho toti\u017e u\u017e od 70. let kousek po kousku pe\u010dliv\u011b opravuj\u00ed a vym\u011b\u0148uj\u00ed star\u00e9 \u017eelezn\u00e9 svorky, kter\u00e9 d\u0159\u00edve k\u00e1men po\u0161kozovaly.<\/p>\n

Erechtheion a Karyatidy<\/h3>\n

Hned severn\u011b od Parthen\u00f3nu stoj\u00ed Erechtheion. Zaujme v\u00e1s hlavn\u011b sv\u00fdm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm, asymetrick\u00fdm tvarem. Neslou\u017eil jen jednomu kultu, ale uct\u00edvali tu Ath\u00e9nu, Poseid\u00f3na a dal\u0161\u00ed bo\u017estva. Nejv\u011bt\u0161\u00edm hitem je tu p\u0159eds\u00ed\u0148 Karyatid<\/strong>. M\u00edsto b\u011b\u017en\u00fdch sloup\u016f tu st\u0159echu podp\u00edr\u00e1 \u0161est \u017eensk\u00fdch soch. Ty, na kter\u00e9 se d\u00edv\u00e1te venku na kopci, jsou kopie. P\u011bt zachovan\u00fdch origin\u00e1l\u016f stoj\u00ed bezpe\u010dn\u011b uvnit\u0159 Muzea Akropole a ta \u0161est\u00e1 skon\u010dila v Britsk\u00e9m muzeu v Lond\u00fdn\u011b.<\/p>\n

\"{%ALT_TEXT%}\"
T\u011bchto \u0161est \u017eensk\u00fdch soch jsou repliky \u2014 p\u011bt origin\u00e1l\u016f, kter\u00e9 v \u0158ecku zbyly, je ulo\u017eeno v Muzeu Akropole.<\/em><\/figcaption><\/figure>\n

Odeon Heroda Attika<\/h3>\n

\u00dapln\u011b dole na ji\u017en\u00edm svahu se nach\u00e1z\u00ed par\u00e1dn\u011b zachoval\u00e9 \u0159\u00edmsk\u00e9 divadlo. Bylo postaveno v roce 161 n. l. a do kamenn\u00e9ho svahu je tu vytes\u00e1no 5 000 m\u00edst k sezen\u00ed. Dnes to tu funguje hodn\u011b podobn\u011b jako na letn\u00edch koncertech pod \u0161ir\u00fdm nebem v \u010cesku, t\u0159eba v amfite\u00e1tru v Lokti nebo na Konopi\u0161ti. Ka\u017ed\u00e9 l\u00e9to (od kv\u011btna do \u0159\u00edjna) se tu v r\u00e1mci Ath\u00e9nsk\u00e9ho festivalu hraj\u00ed \u017eiv\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed. Divadlo si m\u016f\u017eete skv\u011ble prohl\u00e9dnout seshora z Akropole, ale dol\u016f dovnit\u0159 se dostanete jen s platnou vstupenkou na konkr\u00e9tn\u00ed kulturn\u00ed akci.<\/p>\n

\"{%ALT_TEXT%}\"
Odeon byl postaven v roce 161 n. l. a dodnes se v n\u011bm konaj\u00ed \u017eiv\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed b\u011bhem letn\u00edho Ath\u00e9nsk\u00e9ho festivalu (kv\u011bten\u2013\u0159\u00edjen).<\/em><\/figcaption><\/figure>\n

Dion\u00fdsovo divadlo<\/h3>\n

Tohle divadlo le\u017e\u00ed rovn\u011b\u017e na ji\u017en\u00edm svahu. Pr\u00e1v\u011b zde se zrodila klasick\u00e1 \u0159eck\u00e1 trag\u00e9die. Poprv\u00e9 se tu hr\u00e1la d\u00edla od autor\u016f jako Aischylos, Sofokl\u00e9s, Euripid\u00e9s nebo Aristofan\u00e9s. Hledi\u0161t\u011b dok\u00e1zalo pojmout a\u017e 17 000 lid\u00ed. Dnes z n\u011bj zbyly hlavn\u011b kamenn\u00e9 seda\u010dky z \u0159\u00edmsk\u00e9 doby. Postavit se sem m\u00e1 ale i tak po\u0159\u00e1dnou v\u00e1hu \u2013 p\u0159esn\u011b na tomto m\u00edst\u011b se formovalo z\u00e1padn\u00ed divadelnictv\u00ed.<\/p>\n

\ud83c\udf10 Tento pr\u016fvodce je k dispozici tak\u00e9 v jazyc\u00edch:<\/strong> English<\/a> \u00b7 Espa\u00f1ol<\/a> \u00b7 Fran\u00e7ais<\/a> \u00b7 Deutsch<\/a> \u00b7 Italiano<\/a> \u00b7 Portugu\u00eas<\/a> \u00b7 Nederlands<\/a> \u00b7 \u65e5\u672c\u8a9e<\/a> \u00b7 \u4e2d\u6587<\/a> \u00b7 \ud55c\uad6d\uc5b4<\/a> \u00b7 \u0627\u0644\u0639\u0631\u0628\u064a\u0629<\/a> \u00b7 T\u00fcrk\u00e7e<\/a> \u00b7 \u0395\u03bb\u03bb\u03b7\u03bd\u03b9\u03ba\u03ac<\/a> \u00b7 \u0420\u0443\u0441\u0441\u043a\u0438\u0439<\/a> \u00b7 Polski<\/a> \u00b7 Rom\u00e2n\u0103<\/a><\/div>\n

Ceny vstupenek na Akropoli v roce 2026<\/h2>\n

Standardn\u00ed l\u00edstek pro dosp\u011bl\u00e9ho stoj\u00ed 30 \u20ac<\/strong>. Cena se u\u017e p\u0159es rok nem\u011bn\u00ed. M\u016f\u017eete s n\u00edm nav\u0161t\u00edvit cel\u00fd kopec v\u010detn\u011b severn\u00edch i ji\u017en\u00edch svah\u016f a Dion\u00fdsova divadla. Levn\u011bj\u0161\u00ed zimn\u00ed sazba u\u017e neexistuje.<\/p>\n

D\u016fle\u017eit\u00e1 zm\u011bna:<\/strong> Velmi obl\u00edben\u00fd kombinovan\u00fd l\u00edstok (30 \u20ac za Akropoli plus dal\u0161\u00edch \u0161est pam\u00e1tek) byl v dubnu 2025 \u00fapln\u011b zru\u0161en<\/strong>. Nyn\u00ed si mus\u00edte kupovat vstupenky na Antickou agoru, \u0158\u00edmskou agoru, chr\u00e1m Dia Olympsk\u00e9ho a dal\u0161\u00ed m\u00edsta hezky zvl\u00e1\u0161\u0165.<\/div>\n

Slevy a vstupy zdarma:<\/strong><\/p>\n